Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vzpomínka na Ing. Jindřicha Kadlčíka

Vzpomínka na Jindřicha Kadlčíka

S Jindřichem jsem se poprvé potkala na PKP v roce 2009. Jindřich  vezl několik lidí  do místa, kde jsme byli ubytováni.  Přes veškeré zmatky jsme  hostel  přece jenom našli. Trochu jsem byla rozpačitá co si o tomhle  člověku myslet.

V květnu 2010 jsme pořádali jako Parkinson klub ČB rekondiční pobyt na Šumavě v Železné Rudě. Na rekondici se  rozhodli s námi jet i Jindřich  a Zuzka z Košic. Dohodli jsme se, že pojedou o den dříve, vzhledem k velké vzdálenosti.  Já a Blanka (členka našeho klubu) jsme cestovaly o  den dřív také, ale vlakem z  ČB do Plzně. Jindra nám nabídl, že nás z Plzně do Železné Rudy vezme. Sraz byl před nádražím v Plzni.  Čekaly jsme před nádražím trochu déle, protože se nepodařilo hned napoprvé správně odbočit k nádraží. Když jsem viděla přijíždět  Jindrovu malou modrou fabii, přemístila jsem naše zavazadla za lavičku z obavy, aby Jindra hned po příjezdu  nedostal šok.   Ale Jindra mne překvapil.  S naprostým klidem bral jednu věc za druhou a skládal do Fabie,  která byla už téměř plná při svém příjezdu.  K mému velkému překvapení se zavazadla podařilo naložit a nakonec i nás . V autě jsme měli prostor miniaturní, ale jeli jsme. Zuzka měla nohy téměř  na předním skle.  Po menší zajížďce  a hledání penzionu jsme dorazili ve  22 hodin do cíle. Vedoucí penzionu  i s  manželkou na nás čekali i s večeří.

Když jsme vyložili zavazadla, byla to taková hromada, že do dneška nedovedu pochopit, jak  se do auta všechna vešla. Moc mne mrzí,  že jsme tehdy nepořídili dokumentaci.

Za dobu rekondice jsem  mohla Jindru   poznat lépe . Některé jeho snímky  ze Šumavy, které vystavoval,  pocházejí právě z této rekondice.  Jindřich volil snímky velice pečlivě a kvůli  zajímavému snímku byl schopen  se snad  i vykoupat v Černém jezeře. Stále na něčem pracoval, udělal i prezentaci z této rekondice. Měli jsme dost času spolu hovořit. Tady jsem ho poznala, jako příjemného, obětavého, pracovitého  a velice skromného člověka. Stali se z nás přátelé, občas jsme si zavolali, když jsem potřebovala pomoci, věděla jsem, že se na něj mohu kdykoliv obrátit.

Je mi moc líto, že odešel,  ještě jsme toho tolik neprobrali…

 

sumava-140.jpg

 

 

p1010110.jpg

 

 

 
 

 

Poslední fotografie


Facebook



Archiv

Kalendář
<< květen >>
<< 2017 >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        

Statistiky

Online: 1
Celkem: 147840
Měsíc: 2146
Den: 52