Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moje zpověď - Ela

                                        

dscn0779.jpg

 

Tato zpoved' je jenom pro chapajici a empaticke bytosti. 
 
 Setkani s parkinsonem.
 

 Zdravim vsechny, se kterymi zacina nas spolecny osud. Pokusim se napsat neco malo o sobe a o panu Pakinsonu.
 Navstivil mne pred sedmi lety, zalibilo se mu u mne a uz zustal. Vsimla jsem si tehdy, ze se mi nepatrne chveje leva ruka, upozornila me na to i moje kamaradka. Nelibilo se mi to a tak jsem se objednala na neurologii tady u nas v Liberci.
 Pani doktorce jsem sdelila svuj  problem a obavy o sve zdravi. Po asi trech minutach vysetreni, klepnuti palickou do kolena a zavreni oci pri sahani si prstem na nos, mi sdelila nezvratnou diagnozu - Parkinson!
 Myslim, ze clovek neni nikdy pripraveny, neco tak vazneho, jako je tato nevylecitelna choroba, prijmnout s klidem. Byla jsem z toho zdracena, bylo mi 56 let. Kdo me zna, vi, ze jsem energicka, plna elanu a velmi pohybliva zena. A tato nemoc mne prirazila k zemi.
 Sedela jsem v parku vedle nemocnice a volala jsem svym detem, ktere byly toho casu v cizine za praci.
 Eterem se nesl plac a zklamani, moji pratele to prijmuli s pochopeni a rkouc: "Eli, mas to na uplnem zacatku, ty to zvladnes!"
 Deti z toho byly smutne, ale rozumne to prijaly.
 Jen pri praci doma a na zahrade si pripadam jako uplne zdrava, jakmile jsem v klidu, hlavne u televize a u pocitace, tres se dostavi a poslednim rokem mi to jde i do leve nohy. Hlavne je problem pro mne cteni, ktere je mym nejvetsim konickem. Nejhorsi je, kdyz mam starosti, tak nervy hraji Parkinsonovu sonatu. Tres ukrutny, zvladam to s velkymi obtizemi. Tez na uradech a pri placeni v supermaketech,
 je tezke se uvest do klidu a neklepat se. 
 Je to svinska nemoc, jinak to ani nemohu nazvat. Bereme kupu leku, ktere nam pomahaji se neuklepat k smrti. A na druhe strane, co nase jatra, ledviny a nadvaha?
 Je mi nekdy z toho moc smutno, pri predstave, co me ceka za 5 az 10 let. Jestli zivot bude jeste zivotem a nebudem odkazani na druhe
 (ty zdrave). Lecim se v Praze na neurologii, u specialistu, ale vylecit se to neda. Je to degenerace mozkovych bunek, ktere nejsou schopny tvorit dopamin, ktery je nam nahrazovan leky. 
 Vim, jsou lide mladsi a mnohem nemocnejsi, ale clovek si poklada otazku, proc prave ja? Nikdy jsem nekourila, neprila jsem do styku s chemikaliemi, nemela jsem uraz hlavy.
 Prosim boha, abych nikdy neztratila vladu nad svym konanim a byla jeste dlouho potrebna svym detem a vnoucatum. Zaroven vyzyvam vsechny vedce na tomto svete: "Prosim pomozte nam! Pomozte vsem lidem s touto nemoci, aby jsme mohli dustojne dozit zivot na teto planete!"
 Zaverem chci jen podotknout, ze jediny plus, ktery mi tato nemoc dala je, ze jsem mela moznost poznat uzasne lidi, se kterymi prozivame spolecne trapeni. 
 
 V
ase Eliska z Liberce

 
 

 

Poslední fotografie


Facebook



Archiv

Kalendář
<< únor >>
<< 2017 >>
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28          

Statistiky

Online: 1
Celkem: 140560
Měsíc: 2388
Den: 73